Nahoře bez

Krásky, taky chodíte rády nahoře ”naostro”?

Chápu, že tento příspěvek není tak úplně pro všechny … ale přece jenom mi to nedá, abych v rámci prevence nezmínila, že 13. října slavíme Mezinárodní den bez podprsenek #nobraday

Já odhazuji “podprdu” jak jen mi to společenká pravidla umožňují. Zároveň jsem strašně ráda, že moje 23letá dcera má taková pravidla “na háku”. Podle mého přesvědčení dělá dobře. Jak jsem se dočetla, má to pozitivní vliv né jen na naše prsa, ale celkově na tělo.

V 90. letech dvojice antropologů Singer a Grismaijer objevili, že při nošení podprsenky déle než 12 hodin, se dramaticky zvyšuje risk rakoviny prsu. Uvádějí, že při škrcení kůže nedochází k cirkulaci lymfatického systemu.

Ač podle National Cancer Institute z roku 2014,žádná spojitost mezi nošením podprsenky a rakovinou prsu není. Přeci jenom tu máme další výzkumy, které nám pomohou si udělat vlastní názor.

Čínská studie z roku 2009 zjistila, že nespaní v podprsence snížilo riziko rakoviny prsu u ženy o 60%. V roce 2011 studie ministerstva veřejného zdraví ve Venezuele zjistila, že podprsenky hrály primární roli při fibrocystickém onemocnění prsu a rakovině, a že jakékoli podprsenky, které na těle zanechaly zářezy nebo červené značky, představovaly riziko. Studie 2 500 žen ve Skotsku v roce 2014 také ukázala, že špatné sezení podprsenky a zvýšené délky jejího nošení během dne byly také spojeny se zvýšeným výskytem rakoviny prsu.

Pro ty, které tato problematika více zajímá, mrkněte na článek, zde najdete 6 důvodů proč zminimalizovat nošení podprsenky.

At’ si kdo chce co chce říká, já jsem PRO a podle toho se i řídím 😉

A mezi náma,můžu potvrdit,jak se píše v článku…

ty moje holky jsou vážně pevnější 🙂

Reference :

Singer, S. R. and Grismaijer, S., (2018). DRESSED TO KILL: The Link Between 

     Breast Cancer And Bras, (2nd Ed.) (p.104)

Continue Reading

Nastal čas se odhalit

Po 5 letech poklidného života ve Francii, jen měsíc před 40. narozeninami, bouchla v mém životě bomba. Diagnóza zněla, máte zhoubný nádor Gist (gastrointestinální stromální tumor), Madame. Prý takový 21 cm velký steak s nejvyšším stupněm rizika recidivy jsem si vypěstovala v břišní dutině. Nejprve se mi z té šokující zprávy zatočila hlava, ale pak jsem se s touto diagnózou začala učit žít a hledat “východiska “, jak se té příšery navždy zbavit a dočista se nezbláznit.      

Protože nemoc změnila můj pohled na život, změnila také moje tělo. Tělo, které prošlo rozsáhlou operací. Po nasazení léků jsem přestávala svoje tělo poznávat a co víc, přestávala jsem ho mít ráda. Chtěla jsem ho vyměnit za jiné, hezčí a zdravější. Nakonec jsem si řekla “a dost! “, tudy cesta nevede.  Tak začala má cesta hledání… Hledání, jak se začít zdravě stravovat, myslet, hýbat, ale hlavně, jak znovu přijmout své tělo a začít se v něm opět cítit dobře.

Dnes je tomu 5 let a 8 měsíců a já, i přes né moc slibnou prognózu mohu říct, že jsem “čistá “. I když vím, že se na to nemohu spoléhat. Tahle příšera číhá, ale já se prostě rozhodla nedat jí znovu šanci.

Dnes se cítím natolik silná, že se s vámi o svou cestu za zdravím mohu podělit.

Přeji Vám příjemné cestování s Onkokráskou.

Bon voyage

Regina,  jedna z vás

Continue Reading